Povídka o víně
Traduje se příběh z dob antického Říma, kdy při jednom ze svých vojenských tažení měl Gaius Julius Caesar zavítat do vesnice, která byla široko daleko proslulá svým jedinečným vínem.
I usneslo se vesnické shromáždění, že svého císaře uctí sudem toho nejlepšího vína. Každému vesničanu tedy bylo doporučeno, aby přinesl jednu amforu svého nejlepšího vína a tato že bude nalita do sudu, který se po naplnění předá jako dar císaři.
Jeden vesničan, jehož jméno se nedochovalo si večer s manželkou říkal: "Nač budu zbůhdarma vylévat amforu svého nejlepšího vína do sudu pro císaře? Sám jej mám málo - úroda byla špatná a toto víno mohu velmi dobře prodat na trhu."
A pak dostal nápad, který jej i jeho ženu velmi rozradostnil: "Vezmu amforu, naplním ji vodou a tu vliji do sudu. V tom množství vína, které tam nakonec bude to stejně nikdo nepozná. Doporučení vesnické rady splníme a nejlepšího vína nám neubude". A jak si řekli, tak i učinili.
Na druhý den přijel do vsi s velkou pompou Caesar. Po oslavných projevech mu byl radou starších předán sud s pověstným vínem, jehož kvalita proslula široko daleko. Císař byl velmi potěšen. Nechal si přinést pohár, osobně otočil uzávěrem sudu a do poháru vytékala........čistá voda.
Císař se velmi urazil a pro vesnici i její okolí nastaly po této ostudě zlé časy.