Soudní nevýhra podle Hlavy XXII.
Paradoxním závěrem úterního soudního jednání je, že soud odmítl výslovně určit neplatnost smlouvy s poukazem na to, že smlouva je již neplatná sama o sobě a není tedy třeba nic určovat (formálně se tomu říká nedostatek naléhavého právního zájmu).
Soud byl zahájen poněkud netradičně - paní soudkyně JUDr. Radka SEMELOVÁ vyjádřila nedůvěru ve skutečnost, že jsem předsedou Občanského sdružení společná obrana. Její pochybnosti nejsou logické neboť pokud v těchto všech soudních řízeních s tím jiní soudci neměli sebemenší problém a pokud i banka bez jakýchkoli potíží či obstrukcí založila účet sdružení na základě pouhého zlomku všech dokumentů (plná moc, apod.), které jsem předložil u úterního soudu, pak nelze než vyjádřit domněnku, že si paní soudkyně chtěla jen usnadnit práci. Mé předsednictví našemu sdružení totiž NELZE v logice jejích požadavků prokázat NIJAK - i kdybychom technicky mohli svolat členskou schůzi (což je obtížné, neboť členové jsou rozeseti po celé republice) a předložili jí zápis z členské schůze - mohla by třeba vyjádřit pochybnost, zda jde o skutečně POSLEDNÍ zápis a zda neexistuje nějaký pozdější, který jmenuje jiného předsedu. Když jsem usoudil, že paní soudkyně je odhodlána si najít JAKÝKOLI ultraformalistický důvod, jen aby se mně zbavila (asi se mně bála) prohlásil jsem, že beru návrh na vedlejší účastenství zpět a za nadšeného hýkání ďáblova advokáta Mendela jsem se usadil v místě vyhrazeném pro veřejnost. Nutno přiznat, že ačkoli jsem se v první chvíli obával, zda advokát žalobce zná všechny argumenty v dostatečné hloubce, tak se ukázalo, že mé obavy byly liché - pan Mgr. Hajžin byl připraven skvěle.
Následovalo jednání samotné. Toto bylo několikrát přerušeno (vždy na 10-15 minut) za účelem telefonické konzultace advokátů se svými klienty.
- Předložili jsme důkazy, že kombinovaná žaloba, tak jak byla podána, je nejúčinnějším způsobem narovnání právního vztahu mezi žalobcem a žalovaným a pokud by nebyla podána, pak by soudu žádná práce neubyla, neboť by se tak jako tak musel následně v tomto konkrétním případě zabývat žalobou na zrušení rozhodčího nálezu.
- Předložili jsme nezvratné důkazy (rozsudky Městského i Krajského soudu v Brně) o tom, že rozhodčí řízení inscenované žalovaným NENÍ spravedlivým procesem (upírá tak s podporou státu Ústavou zaručené právo na něj), nýbrž je jednostranným diskriminačním a zákon obcházejícím aktem v rozporu s právem i dobrými mravy.
- Předložili jsme důkazy, že EO Servis tyto protiprávní exekuční tituly uplatňuje u exekutorů a úmyslně zamlčuje soudu podstatné skutečnosti jako například odložení vykonatelnosti rozhodčího nálezu, které nabylo účinnosti doručením, přičemž průměrná délka soudního sporu v těchto případech nemůže zaručit napravení právního stavu porušeného tímto jednostranným nezákonným aktem (rozhodčím nálezem).
I přes všechny tyto důkazy však paní soudkyně vyslovila shora uvedený názor. Pokud to převedeme analogicky např. do trestního práva, pak paní soudkyně JUDr. Radka SEMELOVÁ zastává názor toho typu, že právo na nutnou obranu vzniká až tehdy, když vystřelená kulka opustí hlaveň pistole útočníka směrem k životně důležitým orgánům oběti. Zdravý rozum pláče!
Nicméně jde pro oběti EO Servisího podvodu o tzv. "win-win situation" - tedy z hlediska účelu žaloby "výhra v každém případě". Neplatnost "smluv", které takto podvodným způsobem (a jiný on nepoužívá) uzavřel EO Servis se svými obětmi, je natolik prokázána, že už i soud považuje za zbytečné tuto nezvratnou a nespornou skutečnost potvrzovat ještě dalším výslovným rozsudkem.
Nepříjemným následkem výroku paní soudkyně Semelové by však v tomto případě mohla být povinnost nahradit EO Servisu náklady řízení v této části řízení. Tyto by podle advokátního tarifu neměly převyšovat cca 12 tisíc korun (včetně DPH) v případě úplného ukončení soudu zamítnutím této části žaloby. Jelikož však i EO Servis ví, že by při čekání na takovýto konec strávil u soudu ještě mnoho času (aniž by se navýšily jeho soudem přiznané náklady o více než 300,- Kč za každé - byť několikahodinové - jednání), který by rád věnoval spíše dalším podvodům, navrhuje svým obětem ukončení sporu soudním smírem - tedy soudem schválenou dohodou o tom, že nebude ze sporného právního vztahu nikdy nic požadovat a spokojí se s úhradou poloviny svých nákladů řízení.
V úterý byl tedy nakonec uzavřen smír tohoto znění:
- Žalobce a žalovaný prohlašují, že vůči sobě navzájem nemají, z právního vztahu vzniklého na základě jednání ze dne (datum údajného uzavření smlouvy), žádných práv a povinností ani vzájemných práv a závazků. Veškeré nároky z tohoto právního vztahu jsou mezi nimi zcela vyrovnány. Dále žalobce a žalovaný prohlašují, že nebudou do budoucna vzájemně požadovat či se jakkoliv domáhat žádných nároků či plnění týkajících se předmětného právního vztahu.
- Žalobce je povinen uhradit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 5000,- Kč a příslušnou částku DPH ve výši 1000,-Kč na účet číslo …… do ….
******************************************************************************************
Otázky a odpovědi:
- Je nyní jisté, že to takto dopadne v každém jednotlivém případě?
Jisté to není, nicméně pravděpodobnost toho je o dost vyšší než tomu bylo ještě před tímto soudním jednáním. Sama soudkyně JUDr. Semelová prohlásila, že si je vědoma skutečnosti, že jde o její názor a že jiní soudci mohou mít názor opačný.
Tento konkrétní žalobce (BTL) z úterka 13.12.2011 má navíc již tento zhruba rok a půl starý rozsudek od Městského soudu v Brně, který podvodný úmysl EO Servisu pravomocně judikoval - tím pádem měla soudkyně JUDr. Semelová o argument navíc, že již není nutno opakovat to, co je v tomto rozsudku Městského soudu v Brně výslovně uvedeno. Vůči argumentu, že je to tam pouze v odůvodnění, zatímco závazný je pouze výrok (který ukládá pouze vráti bezdůvodné obohacení), byla hluchá.
- Lze ještě doufat v konečný úspěch - tedy v konečný rozsudek, že smlouva je neplatná?
Rozhodně ano, nicméně je férové přiznat, že by to znamenalo ještě několik let souzení se a tím jak ztrátu času, tak i nárůst nákladů řízení. Nejprve by bylo nutno řádně (tedy nikoli smírem) ukončit tento spor - ať již výhrou nebo prohrou - a následně podstoupit odvolací řízení u Vrchního soudu v Olomouci. Potom by bylo nezbytné podat dovolání k Nejvyššímu soudu a teprve kdyby i Nejvyšší soud toto dovolání odmítl, tak by bylo možné podat ústavní stížnost na porušení práva na spravedlivý proces (neboť rozhodčí řízení v podání EOS není spravedlivým procesem, ale má stejné účinnky, přičemž soud, kterým se lze práva domoci trvá nepřiměřeně dlouho). V každém případě by to již nyní znamenalo pouze domožení se výroku o neplatnosti pouze té konkrétní smlouvy a na smlouvu nikoho dlašího by to nemělo z hlediska formálního práva nijak podstatný vliv.
- Proč vůbec byla žaloba koncipována jako kombinovaná - nestačilo žalovat pouze vrácení toho bezdůvodného obohacení ve kterém jsme byli proti EO Servisu 100% úspěšní?
Pokud bychom žalovali pouze o vrácení bezdůvodného obohacení, nic by EO Servisu formálně nebránilo, aby proti vám souběžně vedl ve stejné chvíli jednostranné rozhodčí řízení o ten zbytek peněz - tedy nějakých 74 tisíc plus úroky. V některých případech se domnělý nárok EO Servisu vyšplhal i na nějakých 150 tisíc - viz např. zde. Samotná žaloba na bezdůvodné obohacení by Vás tedy nijak neochránila.
Zkušenosti z vedení soudních sporů podvodné katalogové firmy Intercable Verlag AG proti českým firmám z let 2004-2009 ukázaly, že se tato podvodná firma snažila využívat proti svým obětem všech možností - tedy jak posuzování platnosti smlouvy, existence pohledávky, tak případně i bezdůvodného obohacení. Bylo tedy nutno uzavřít EO Servisu všechny myslitelné cesty k vymáhání jejich podvodných pohledávek.
- Proč soudkyně JUDr. Semelová argumentovala tím, že jsou pohledávky EO Servisu DNES nevymahatelné - vždyť ty žaloby byly podávány již v roce 2008 kdy to zdaleka jasné nebylo.
Ano, to je pravda a to je také podle mého názoru největší chyba tohoto soudního řízení a paní soudkyně zvlášť - tedy z hlediska přirozeného práva (bohužel - ne každý v české justici je soudcem JUDr.Vojtěchem Ceplem ml.). Formálně však v mezidobí nedošlo ke změně zákona, ale pouze ke změně judikatury - tedy VÝKLADU zákona. Tento výklad však teoreticky není změnou, ale tím jediným správným výkladem, který měl platit již od samého počátku. Proto by bylo obtížné se formálně tímto argumentem na změněné právní prostředí od roku 2008 - byť věcně zcela správným - domoci nějakého pozitivního výsledku
- Proč je nutné uzavírat soudní smír? Nestačila by mimosoudní dohoda?
Nestačila - s ohledem na pověst EO Servisu nelze věřit tmu, že by tuto dohodu dodržel. Takováto dohoda byla uzavřena např. letos v létě s jedním poškozeným z Hluboké nad Vltavou. Zněla tak, že pokud dotyčný stáhne žalobu, tak mu EO Servis vrátí bezdůvodné obohacení a uhradí náklady na cestu k soudu do Brna včetně náhrady za ztrátu času. No a jakmile dotyčný poškozený žalobu stáhl, své peníze už nikdy neviděl. S touto smlouvou se můžete seznámit zde.
Když EO Servis nedodrží takovouto dohodu v tomto bodě - jakou máte jistotu, že ji dodrží v té další?
Soudní smír má však účinky pravomocného soudního rozhodnutí - EO Servis jej tedy dodržet MUSÍ v plném rozsahu.
- Co máme dělat, když máme podánu žalobu a zatím neproběhlo žádné jednání nebo proběhlo, ale řízení stále trvá?
Kontaktujte mne co nejdříve e-mailem a nejdeme společně to nejlepší možné řešení pro Váš konkrétní případ.
