Stránky pro boj s nekalými obchodními praktikami

Překrucování judikatury - tradiční zábava "Unionistů"

Na úvod parafráze známého právnického vtipu:

Sejdou se dva právníci z Unie pro rozhodčí a mediační řízení v kavárně, každý vyndá z kufříku svou VLASTNÍ přinesenou bagetu a začnou ji konzumovat.

Přijde k nim servírka a říká: "Pánové nezlobte se, ale tady nemůžete konzumovat VLASTNÍ bagety"

Právníci z Unie pro rozhodčí a mediační řízení na sebe pohlédnou, pokrčí rameny a bagety si mezi sebou VYMĚNÍ.

Přesně tak se nám jeví rozbor rozhodčích doložek Unie publikovaný v jejich sebeoslavném plátku Satisfakce na str. 14-15. Autor se zřejmě styděl i podepsat (ani není divu), proto použil jen zkratku "JJ" - předpokládáme tedy, že se jedná o kdysi příležitostného letního brigádníka z advokátní kanceláře JUDr. Kláry Veselé - Samkové.

Jádrem uvedeného článku je apologetika "právní čistoty" Unijních rozhodčích doložek a filipika proti těm soudcům, kteří mají zdravý rozum v hlavě a staví se zásadně proti zneužívání "stanného" rozhodčího řízení ve prospěch nekalých obchodních praktik. Cílem článku je zřejmě uklidnit některé " zvláště spokojené zákazníky" Unie, že si mohou u této soukromé firmy předplácet rozhodčí nálezy vydávané v jejich prospěch bez ohledu na zákon stejně jako doposud.

Mimo jiné se v článku uvádí i fakt, že Unie publikuje své jednací řády v Obchodním věstníku (ano jeden tam skutečně mají). K tomu však zaujal velmi pěkné stanovisko Městský soud v Brně, který otevřeně deklaroval, že:  "Jak je zřejmé z povahy společnosti „Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a.s.“ a z jejího výpisu z obchodního rejstříku, tato společnost není stálým rozhodčím soudem, zřízeným na základě zákona. Pokud subjekt, který není stálým rozhodčím soudem, zřízeným na základě zvláštního zákona, jak to předpokládá zákon o rozhodčím řízení ve svém § 13, vykonává takové činnosti, které spadají podle zákona o rozhodčím řízení výlučně do působnosti stálých rozhodčích soudů, jde o úmysl obcházet zákon a dochází tak k rozporu se zákonem." (viz zde - str. 7, 3. odstavec).

Náš známý "strážce seznamu Unie JJ" se rozhodnutí Vrchního soudu snaží bagatelizovat mimo jiné i touto větou: "...Důležitější ovšem je, že uvedené rozhodnutí obsahuje podstatné právní pochybení, které je činí vadným (a při případném přezkoumání Nejvyšším soudem ČR způsobilým pro zrušení)...".

Překrucování reality naruby a ještě vzhůru nohama tedy není tomuto bývalému právnickému brigádníkovi rozhodně cizí - Vzhledem ke skutečnosti, že Nejvyšší soud začlenil tento judikát Vrchního soudu do své Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (viz zde) dal podle očekávání naopak najevo svůj velmi souhlasný postoj k tomuto judikátu.

Ani otevřená lež není autorovi cizí - pokud si přečteme jeho věty: "Nedostatkem napadené doložky bylo, že obsahuje pouze odkaz na sjednané řády. Oproti tomu doložky Unie začleňují text jednacích řádů přímo do smlouvy jako její nedílnou součást" a porovnáme je se skutečností (viz článek 7.5.), pak by se nezbývalo než shovívavě pousmát - pokud by ovšem škody působené touhle partou nebyly tak velké.


Zneužití úmrtí Otakara Motejla

Skutečně kachní žaludek projevila partička v Unii v tomto článku, kde se ke své sebeprezentaci snaží zneužít smrti významné a nanejvýš mravné osobnosti ombudsmana JUDr. Otakara Motejla. Zatímco v první části článku papouškuje nekrology z denního tisku, větší část článku se snaží čtenáři vsugerovat dojem, že Unie byla vlastně jedním z blízkých spolupracovníků Otakara Motejla a on jejím hlasitým podporovatelem.

Chtělo by se zakřičet: "Co si to vůbec dovolujete otírat se o tak skvělou osobnost a spojovat ji s vašimi praktikami?" Bohužel křik několika jednotlivců nic nezmůže.

Alespoň jsme se tedy snažili prověřit jejich dvě klíčová tvrzení, která v článku uvádějí a došli jsme - jak jinak - k nepřekvapivému výsledku:

Ano pan doktor Motejl skutečně dával rozhovor do sebeoslavného plátku Unie s názvem Satisfakce (str. 8). V této po grafické stránce vcelku slušně zpracované tiskovině se neobjevují rozhovory s řadou známých osobností nikterak výjimečně.

Využil jsem tedy toho, že některé z těchto osobností osobně znám (s jednou z nich si dokonce už skoro 20 let tykám) a zkusil jsem si prověřit jak vzpomínají na svůj rozhovor pro Satisfakci. A výsledek? Málokdo měl páru o tom, že takovýto rozhovor vůbec dával - a těžko se tomu divit - tihle lidé jsou oslovováni mnoha novináři každý den. No a pokud už si někdo z nich vzpomněl při prohlížení onoho konkrétního článku, pak konstatoval, že rozhodně neměl tušení o tom, co tahle parta vlastně ve skutečnosti dělá.

Taktéž je pravdou, že se zástupci Unie pro rozhodčí a mediační řízení, a. s., účastnili konference „Mimosoudní řešení sporů“ která se ve dnech 21. – 22. 9. 2009 konala v budově sídla veřejného ochránce práv.

Jak nám sdělila paní RNDr. Jitka Seitlová - zástupkyně Ombudsmana (dopisem sp. zn.: 6368/2008/VOP/DS):

"....uvedená odborná konference byla pořádána Unií profesních mediátorů ČR a veřejný ochránce práv pouze za standardních komerčních podmínek poskytl prostory pro její konání, což činí v zájmu efektivního využití rozpočtových zdrojů i v jiných případech....."

"....veřejný ochránce práv pouze v úvodu hosty krátce uvítal a nebyl v žádném případě garantem této akce. Uvedené konference se tedy osobně neúčastnil ani ochránce ani já, jako jeho zástupkyně, neboť přímo nesouvisí s působností veřejného ochránce práv.........."

"Nahlédnutím do veřejně přístupného předběžného programu ........ jsem zjistila, že Vámi uváděná společnost ani pánové Hájek a Waschka nejsou přihlášeni s jakýmikoliv příspěvky.......

"........Je samozřejmě možné, že Vámi uváděné osoby se této konference mohly také účastnit, neboť přihlásit se mohl patrně kdokoliv. Z tohoto titulu pak také eventuelně mohly vystoupit v diskuzi k jednotlivým tématům.......Vzhledem k tomu, že jsme však za obsah této akce neodpovídali, je tato úvaha pouze akademická."

Je tedy poměrně zřejmé, že se Unie snaží doslova "vetřít" ke známým osobnostem a to s jediným účelem - budovat si svou image na jejich úkor.

Chtělo by se dodat, že může jít o součást postupu typického pro různé pochybné struktury, které se tak snaží vytvářet zdání své vlastní důvěryhodnosti, případně "předběžně odradit" běžné policisty a státní zástupce od "pálení si prstů" se známými osobnostmi, ale pokud je něco takového pravdivé i v tomto případě, určitě se to časem ukáže.