Stránky pro boj s nekalými obchodními praktikami

Plný text žaloby ve formátu DOC ke stažení zde.

*****************************************************************************************************

Městský soud v Brně

Rooseveltova 16

Brno

601 95

V (doplnit město) dne 5. března 2008

Žalobce: [doplnit]

 se sídlem [doplnit], IČ: [doplnit]

 zapsaný v obchodním/živnostenském rejstříku u [doplnit]

pr. zastoupen: [doplnit], advokátem

 se sídlem [doplnit]

 č. osv. ČAK [doplnit]

Žalovaný: EO servis, s.r.o.

se sídlem Václavkova 1, 615 00 Brno, IČ: 27707296

zapsaný v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka č. 53489

o zaplacení částky 1.487,50 Kč

a o určení neplatnosti smlouvy včetně rozhodčí doložky a neexistence pohledávky

Soudní poplatek ve výši 1.600,- Kč

je vylepen kolkovými známkami na prvopisu návrhu

Dvojmo

Přílohy: plná moc právního zástupce

 výpis žalobce z obchodního/živnostenského rejstříku

 výpis žalovaného z obchodního rejstříku

 ostatní přílohy dle textu

I.

Dne (doplnit datum či alespoň přibližné časové určení) 2007 byl žalobce kontaktován žalovaným, resp. ze strany žalovaného pověřené společnosti Quality Brands, s.r.o. (jednalo se o nevyžádaný kontakt), s nabídkou prezentace jeho firmy na informačním portálu EO Centrum na adrese www.eocentrum.cz. V rámci akce tzv. „Balíčku KOMPLET“ nabízel žalovaný dva roky těchto služeb za dotovanou akční cenu 1.250,- Kč bez DPH (1.487,50 Kč vč. DPH). Tyto informace byly obsaženy také v e-mailové nabídce, kterou žalobce od žalovaného následně obdržel dne (doplnit). Na základě této informace potvrdil žalobce telefonicky souhlas s těmito podmínkami. Následně byl e-mailem vyzván k dokončení registrace na stránkách www.eocentrum.cz. Po obdržení faktury žalovaného na částku 1.487,50 (vč. DPH) tuto zaplatil ve lhůtě splatnosti.

 Osoba, která jménem žalovaného žalobce telefonicky kontaktovala, žalobci výslovně sdělila, že služby žalovaného na dobu dvou let v rámci tzv. „Balíčku KOMPLET“ lze získat za celkovou cenu 1.250,- Kč + DPH. Tato osoba žalobce rovněž ubezpečila, že po něm ze strany žalovaného po dobu uvedených dvou let nebudou požadovány žádné další platby, ledaže by si objednal speciální nabídku z ceníku žalovaného.

Stejné skutečnosti vyplývají i z e-mailové zprávy, kterou žalovaný žalobci zaslal prostřednictvím Quality Brands, s.r.o. V e-mailu žalovaného ze dne (doplnit) je mimo jiné uvedeno: „V současné době máte jedinečnou příležitost využít dotací z fondů EU a získat tak všechny služby portálu EO Centrum v takzvaném „balíčku komplet“ v ceně aktivace cca 15.000,- Kč za dotovanou cenu 2.500,- Kč bez DPH.“ Formulace tak jednoznačně vyvolává dojem, že všechny služby žalovaného jsou již zahrnuty v ceně aktivace.

Důkazy:

• e-mail zaslaný žalovaným ze dne (doplnit) nabízející služby EO Servis s.r.o.
• e-mail ze dne (doplnit) zaslaný žalovaným vyzývající k dokončení registrace

   

• kopie faktury zaslané žalovaným za aktivaci „Balíčku KOMPLET“

   

• výpovědi paní Aleny Adamíkové – zaměstnankyně společnosti Quality Brands, která oslovovala jménem žalovaného klienty - na PČR dne 11. 12. 2007 (Trestní spis vedený u Městského ředitelství Policie ČR Brno pod sp. zn.:MRBM-18976/tc-02-2007)

   

• výslech paní Aleny Adamíkové – údaje uvedeny v trestním spise

   

II.

 V říjnu 2007 (doplnit správné datum) byla žalobci doručena výzva žalovaného k platbě číslo (doplnit) ze dne (doplnit) na částku 8.925,- Kč s tím, že žalobce je v rozporu s doposud uvedenými informacemi povinen žalovanému dle čl. 4, bod 4.2.6. všeobecných obchodních podmínek hradit kvartálně vedle aktivačního poplatku ještě „měsíční udržovací poplatek“.

Žalovaný zastává vůči žalobci i dalším poškozeným klientům stanovisko, že fakturovaná částka obsahuje pouze cenu aktivace, že smlouva byla uzavřena na základě elektronické objednávky, řídí se Všeobecnými obchodními podmínkami (VOP) a ceníkem umístěným na stránkách www.eocentrum.cz, a že je žalobce povinen kromě již zaplacené částky platit i tzv. měsíční udržovací poplatek. Po seznámení se s uvedenými dokumenty žalobce konstatoval, že podmínky zde obsažené jsou pro něj zcela nepřijatelné, v rozporu s žalovaným deklarovanými informacemi, na jejichž základě uzavřel smlouvu. Dopisem ze dne (doplnit) oznámil žalovanému, že považuje smlouvu, o které žalovaný tvrdí, že byla uzavřena, za neplatnou pro nedostatek vůle a projevu vůle žalobce způsobeném úmyslným uvedením v omyl žalovaným. Žalovaný odpověděl, že na smlouvě uzavřené na základě jeho VOP trvá.

Důkazy:

• výzva k platbě číslo (doplnit) ze dne (doplnit)

   

• doporučený dopis ze dne (doplnit) adresovaný žalovanému o neplatnosti smlouvy

   

• doporučený dopis ze dne (doplnit) - odpověď žalovaného na dopis

   

• (doplnit případnou další korespondenci se žalovaným, urgence apod.)

   

III.

Žalobce tvrdí, že byl ze strany žalovaného úmyslně uveden v omyl, a to jak zamlčením podstatných informací, tak uvedením informací nepravdivých. Tyto informace se týkaly samotné podstaty smlouvy (error essentialis), a proto platná smlouva dle VOP žalovaného nemohla být uzavřena. Toto tvrzení dokládá následujícími skutečnostmi:

• kontakt mezi žalovaným a žalobcem inicioval žalovaný a tento měl charakter jednoznačné nabídky obsahující podstatné náležitosti smlouvy. V době potvrzení souhlasu s nabízenými podmínkami žalobce nevěděl, a těžko mohl vědět o existenci nějakých VOP žalovaného, neboť žalovaný je zamlčel, přestože (anebo právě proto) informace v nich obsažené byly v rozporu se skutečnostmi jím výslovně tvrzenými. Odkliknutí vyplněných údajů, které měly být prezentovány na portále EO Centrum na internetové stránce nazvané „Výzva k dokončení registrace“, nevyvolává dojem, že by mělo docházet k uzavírání jakéhokoliv jiného smluvního vztahu. Žalobce má za to, že právě tento dojem byl vyvolaný žalovaným úmyslně.

   

• VOP byly těžko dostupné. Žalobce si jich při odkliknutí vůbec nevšiml a pochybuje vůbec o jejich existenci v tomto okamžiku. I v případě, že tam VOP byly ve stejné podobě jako v listopadu, považuje žalobce jejich zveřejnění za naprosto nedostatečné. Ukrytí podstatných informací pro uzavření smlouvy je tak důsledné, že ani při vynaložení situaci přiměřené míry obezřetnosti nebylo prakticky možné je odhalit. Několikastránkový dokument VOP byl přístupný formou rolování čtyř řádků textu s absencí zalamování řádků a s tím, že informace o ceně byla ukryta částečně uprostřed a částečně až na samém konci textu. Druhá, přehlednější verze VOP byla přístupná na tomtéž formuláři, avšak pouze na základě hypertextového odkazu a bez ceníku, dokonce i bez informace, kde lze ceník nalézt.

   

• Ve zcela obdobné situaci jako žalobce jsou i řádově stovky dalších osob – klientů žalovaného, kteří potvrzují stejný způsob uzavírání smlouvy, jaký proběhl v případě žalobce. To lze doložit svědectvím jednak několika stovek dalších podvedených klientů žalovaného, jednak zástupců společnosti Quality Brands, s.r.o., IČ: 27687198, se sídlem Brno-střed, Mečová 335/10, PSČ 602 00, která pro žalovaného zajišťovala kontaktování potenciálních zákazníků. Klienti byli ve všech případech telefonicky ujišťováni, že je cena 1250,- Kč bez DPH jediná a konečná za dva roky služeb, a to i na přímý dotaz, zda existují i jiné platby klienta vůči žalovanému. Věc je v současné době šetřena na základě trestních oznámení žalobce a desítek dalších osob Policií ČR, Městské ředitelství Brno, Odbor hospodářské kriminality, pod sp. zn.:MRBM-18976/tc-02- 2007, kde je také dostupný seznam poškozených. I z rekce ostatních klientů žalovaného je zřejmé, že by žádný podnikatel za těchto zjevně nepřiměřených cenových podmínek stanovených VOP dobrovolně smlouvu neuzavřel.

   

• VOP a ceník jsou kromě toho nesrozumitelné a matoucí, nelze z nich jednoznačně usuzovat na povinnost dalších plateb. V ceníku uvedená položka „udržovací poplatek“ 2.500,- Kč, které se žalovaný po klientech domáhá, je shodná s částkou Balíčku KOMPLET a není zde uvedena periodicita platby. V ceníku je navíc zastrčena mezi platbami za nadstandardními službami pro Top firmy. V kontextu žalovaným prezentovaných informací je zřejmé, že položka Balíček komplet tento poplatek již zahrnuje. Je rozporné, zda se jedná o stejnou položku, o které mluví VOP v bodě 4.2.6. („měsíční udržovací poplatek“). I tyto skutečnosti svědčí o snaze žalovaného znejasnit pro žalobce a ostatní potenciální klienty orientaci ve VOP a ceníku, pokud by si jich vůbec všimli.

   

• Žalobce se dále s ohledem na průběžné výsledky probíhajícího trestního řízení důvodně domnívá, že žalovaný uveřejnil v různých obdobích na svých webových stránkách minimálně dvoje různé obchodní podmínky, které obsahovaly odchylný text; rozdíl mj. spočívá právě v úpravě tzv. měsíčního udržovacího poplatku, když starší verze tento poplatek nezmiňovala.

   

• Nepravdivé informace žalovaný uváděl i v souvislosti s rozsahem svých služeb, neboť prezentoval služby jako celoevropský projekt spojující zákazníky ze států EU realizovaný s podporou orgánů Evropských společenství a že jeho prostřednictvím budou mít k poskytovaným službám přístup podnikatelé z celé Evropské unie, přičemž do dnešního dne neexistuje jiná než česká jazyková verze portálu. Portál není ani součástí jakéhokoliv jiného projektu zaměřeného na celoevropskou propagaci, ani nebyl dotován EU, jak žalovaný uváděl. Tuto skutečnost přiznal žalovaný ústy jednatele Lukáše Jurenky a Petra Dohnala do policejního protokolu. Adresa www.ebcentre.eu je přesměrována na adresu www.eocentrum.cz (totožná IP adresa 89.185.224.34).

   

Pro žalobce je informace o ceně zcela zásadní a určující pro jeho rozhodnutí, zda smlouvu uzavře nebo nikoliv. Byla-li sjednána cena výslovně, nelze se podle názoru žalobce domáhat ceny, na základě odkazu na VOP, zvláště tehdy, pokud jsou výslovně sjednaná cena - 1.487,50 Kč - a cena, které se žalovaný domáhá - 72.887,50 Kč [Zde doplnit správnou částku] bez dalších sankcí - ve zjevném rozporu. VOP jeví řadu dalších znaků neurčitosti, a to v podstatných aspektech (vymezení plnění žalovaného, určení kdy nastává prodlení žalobce apod.). Stejně tak žalobce vycházel i z tvrzení žalovaného o celoevropském rozsahu a dopadu projektu, který se rovněž ukázal být pouhou chimérou.

Ze způsobu komunikace i z prezentace ceníku je zřejmé, že žalovaný uvedl žalobce při uzavírání smlouvy úmyslně v omyl, vycházející ze skutečnosti, jež byla pro jeho uskutečnění rozhodující. Ustanovení § 49a občanského zákoníku stanoví, že právní úkon, který jednající osoba učinila v omylu, je neplatný.

Za osoby, které žalovaný použil ke své činnosti, nese žalovaný plnou právní odpovědnost, je zcela nepodstatné, zda žalovaný oslovil žalobce přímo svými zaměstnanci či členy orgánů, anebo prostřednictvím najatého zástupce.

Je nepochybně pravdou, že žalobce jako podnikatel by měl vynakládat při sjednávání smluvních vztahů určitou vyšší míru pečlivosti, nežli např. spotřebitel. V daném případě však míra pečlivosti, se kterou se žalobce věnoval sjednávání vztahu s žalovaným, plně odpovídala a byla zcela přiměřená základnímu předpokladu, který uvedl žalovaný (osoba, která jeho jménem žalobce kontaktovala), totiž že se jedná o vztah zcela bagatelní, kdy roční hodnota plnění měla činit pouze 625,- Kč (1.250,- Kč za dva roky). Jestliže to byl právě žalovaný, komu lze přičítat uvedení žalobce v omyl ohledně výše plnění, nese právě on plnou odpovědnost za to, že žalobce z této skutečnosti vycházel, a to nejenom z hlediska samotného obsahu smluvního vztahu, ale i z hlediska míry pozornosti, kterou žalobce sjednání takového vztahu věnoval. Není ani povinností podnikatele vycházet i u sebemenších obchodů z předpokladu, že ho druhá strana chce nepoctivým jednáním podvést.

V důsledku výše popsaných skutečností se žalobce necítí vázán žádným smluvním vztahem s žalovaným. Dle VOP žalovaného však neexistuje možnost ukončení smluvního vztahu bez povinnosti placení abnormálně vysokých sankcí žalobcem, proto byl žalobce nucen obrátit se na soud s žalobou na určení neplatnosti smlouvy.

Žalobce navrhuje k potvrzení v tomto bodě tvrzených skutečností výslech těchto svědků:

  (ostatních poškozených klientů žalovaného, zástupců společnosti Quality Brands, s.r.o. - uvádí se jméno, bydliště a zpravidla alespoň rok narození nebo telefonický kontakt)

Důkazy:

• VOP – všeobecné obchodní podmínky (2 verze) a ceník žalovaného

   

• webové stránky www.eocentrum.cz

   

• trestní oznámení na neznámého pachatele ze dne (doplnit) podaného žalobcem

   

• trestní spis vedený u Městského ředitelství Policie ČR Brno pod sp. zn.:MRBM-18976/tc-02-2007 – nechť si jej soud vyžádá k provedení důkazu

   

• kopie protokolů z výpovědí společníků žalovaného – Petra Dohnala a Lukáše Jurenky

   

• výslech navržených svědků (příp. dalších svědků ze seznamu v příloze)

   

IV.

(rozpor smlouvy s pravidly poctivého obchodního styku a s dobrými mravy)

 Dle názoru žalobce je „Smlouva“ uzavřená mezi žalovaným a žalobcem absolutně neplatná rovněž pro rozpor s dobrými mravy a s pravidly poctivého obchodního styku.

 Žalobce i ostatní adresáti nabídek byli žalovaným v rámci telefonické a e-mailové akvizice uváděni úmyslně v omyl a samotný formulář na internetových stránkách žalovaného je koncipován tak, aby je v tomto omylu pouze utvrdil; kromě uvedeného žalobce upozorňuje na naprosto atypickou a neseriózní možnost způsobu prohlížení obchodních podmínek žalovaného, která spočívá v jejich rolování po čtyřech řádcích psaných velmi drobným písmem s absencí zalamování řádků a částečně i interpunkce. Nutno podotknout, že klient „odsouhlasuje“ právě tyto téměř nečitelné obchodní podmínky a nikoli jejich verzi dostupnou ve formátu PDF, o jejíž autenticitě má žalobce v kontextu výše uvedených skutečností oprávněné pochybnosti. Podnikání žalovaného je v daném směru zjevně na uvádění v omyl přímo založeno, což dokládá i množství klientů, kteří proti němu podali trestní oznámení a namítají neplatnost smlouvy se žalovaným.

 Odměna ve výši požadované ze strany žalovaného za poskytované „služby“ je v daných případech spíše neobvyklá a nepochybně zcela nepřiměřená. Její hodnota je zcela minimální a odpovídá nejvýše poplatku ve výši 1.250,- Kč + DPH za období dvou let (řada jiných obdobných portálů však ani za obdobné služby žádnou úplatu nevyžaduje).

 Podle § 265 obchodního zákoníku výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, nepožívá právní ochrany. Podle § 39 občanského zákoníku je neplatný ten právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. V obou případech se přitom jedná o neplatnost absolutní.

Důkazy:

• webové stránky www.eocentrum.cz včetně VOP, ceníku a přihlašovacího formuláře

   

• (doplnit jednotlivé listiny z trestního spisu, popř. uvést přesný odkaz na tento spis s poukazem na to, aby si jej soud vyžádal k provedení důkazu)

   

• záznam vysílání odpoledních zpráv TV Nova dne 27. 11. 2007
  (dostupný na adrese:
  http://www.nova.cz/Nova/videoarchive/playlist.wvx?122326)

   

• příklady jiných obdobných portálů včetně cen jejich služeb (například na této adrese:
  /clanky/aktuality/srovnani-__vyhodnosti__-eo-servisu-s-ostatnimi-katalogy-na-internetu)

   

V.

(neurčitost smlouvy)

 Obchodní podmínky žalovaného ani nevymezují předmět jím poskytovaného plnění tak určitě, aby bylo možno určit, kdy žalovaný ještě plní smlouvu a kdy je již v prodlení či v rozporu s tímto plněním. To platí prakticky ve všech ohledech. Žádný jiný text smlouvy kromě VOP neexistuje. Datum vzniku smluvního vztahu žalovaný uvádí v dokumentech zaslaných žalobci nejednoznačně – buď jako datum telefonické objednávky nebo jako datum elektronického „dokončení registrace“ - totéž je žalobci známo i od jiných podvedených klientů.

 I aktuálně publikované VOP a ceník této společnosti, na které žaloba odkazuje, obsahují vzájemný rozpor, který vede k jejich neurčitosti a tudíž i neplatnosti, a to minimálně v otázce tzv. udržovacího poplatku. Ustanovení odstavce 4.2.6. obchodních podmínek hovoří o „měsíčním udržovacím poplatku“, avšak ceník tuto položku neuvádí. Ceník aktuálně položku „měsíční udržovací poplatek“ neobsahuje a ani ji neobsahoval, nelze tedy ověřit, za jaké období či za jaké služby má být placen. Zahrnutí „udržovacího poplatku“ v rámci ceníku mezi platby za speciální služby rovněž navozuje dojem, že se jedná o poplatek za určitou speciální službu, navíc bez určení periody placení. Pro klienta se tudíž logicky nabízí, že položka „měsíční udržovací poplatek“ nebyla do ceníku zařazena proto, že se v rámci akce „Balíček KOMPLET“ nehradí, což je i v souladu s obsahem telefonického rozhovoru mezi žalobcem a osobou nabízející služby žalovaného.

 Žalobce proto rovněž namítá neplatnost smlouvy (jejíž obsah je dán prakticky pouze obsahem obchodních podmínek žalobce) pro neurčitost.

Důkazy:

• webové stránky www.eocentrum.cz včetně VOP, ceníku a přihlašovacího formuláře

   

VI.

(neplatnost rozhodčí smlouvy)

Žalobce se touto žalobou domáhá i určení neplatnosti rozhodčí smlouvy (doložky) zahrnuté podle všeobecných obchodních podmínek žalovaného ve smlouvě o poskytování služeb portálu EO CENTRUM na www.eocentrum.cz v rámci akce „Balíček KOMPLET “, kterou se stanoví, že veškeré spory vzniklé z této smlouvy nebo v souvislosti s ní budou rozhodovány v rozhodčím řízení před jediným rozhodcem podle Jednacího řádu rozhodčího řízení vydaného Unií pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a.s., IČ: 27166147, určeným Unií pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a.s.

Rozhodčí doložka mezi žalovaným a žalobcem nikdy nebyla platně uzavřena. Tento závěr opírá žalobce o následující důvody:

(i)

(Smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným je neplatná)

 Smlouva, kterou podle žaloby měli uzavřít žalobce a žalovaný, je tímto napadána pro neplatnost, jednak v důsledku uvedení žalobce v omyl a jednak v důsledku rozporu smlouvy s dobrými mravy a s pravidly poctivého obchodního styku (podrobně viz výše). Neplatnost smlouvy jako takové způsobuje i neplatnost rozhodčí doložky, která je ve smlouvě zahrnuta. Pro úplnost pak žalobce uvádí i další důvody neplatnosti, z nichž každý sám o sobě je postačujícím důvodem k prohlášení rozhodčí doložky za neplatnou.

(ii)

(Rozhodčí doložka nebyla uzavřena v zákonem předepsané formě)

 Podle § 3 odst. 1 rozhodčího zákona<!--[if !supportFootnotes]-->[1]<!--[endif]-->  musí být rozhodčí smlouva uzavřena písemně, jinak je neplatná. Písemná forma je zachována i tehdy, je-li rozhodčí smlouva sjednána telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení jejich obsahu a určení osob, které rozhodčí smlouvu sjednaly.

 Požadavky na uzavření rozhodčí smlouvy „elektronickou cestou“ jsou obdobné požadavkům na písemnou formu právních úkonů pro tyto případy. Z ustanovení § 40 odst. 4 občanského zákoníku totiž vyplývá, že písemná forma je zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila.

 K písemné formě smlouvy nepostačuje např. prostý e-mail zaslaný elektronickou poštou, bez příslušného podpisu podle zákona o elektronickém podpisu<!--[if !supportFootnotes]-->[2]<!--[endif]-->, nebo dokonce jen kliknutí na webové stránce. Smlouva mezi stranami tohoto konkrétního sporu přitom byla uzavřena právě elektronicky, na základě pouhého kliknutí na odkaz na webových stránkách žalovaného, bez jakkoliv ověřeného či zaručeného podpisu žalobce.

 Právní teorie i judikatura dovozují, že k tomu, aby byl naplněn požadavek písemnosti, je nutné elektronický dokument podepsat elektronicky podle zvláštních předpisů. Nelze konstituovat písemnost právního úkonu jenom na možnosti určení jednající osoby v konkrétním jednotlivém případě použití elektronického dokumentu, např. v důsledku předchozího styku nebo e-mailové adresy či telefonního čísla (e-mail, chat, ICQ, kliknutí), pokud dokument není elektronicky podepsán. Pokud se nejedná o písemný právní úkon u listiny, ke které je pouze připojeno na stroji napsané jméno a příjmení nebo připojené razítko (bez podpisu jednající osoby), nemělo by to platit obecně ani v případě použití elektronických prostředků. Napojení na konkrétní osobu by proto mělo být silnější než formální označení subjektu a místa či zdroje odeslání. Zákon o elektronickém podpisu představuje úpravu provádějící § 40 odst. 4 občanského zákoníku, pokud jde o požadavek identifikace osoby. Jestliže má mít právní úkon učiněný elektronickými prostředky písemnou formu, měl by být elektronicky podepsán podle zákona o elektronickém podpisu; to platí ve stejné míře i pro uzavření rozhodčí smlouvy podle rozhodčího zákona.

Uzavírání smluv v prostředí Internetu získává neustále jiný rozměr než v prostředí reálného světa. Hlavní odlišnost spočívá v poměrně diskutabilní ověřitelnosti a závaznosti souhlasu jednotlivých stran s obsahem smlouvy a ověřitelnosti reálné existence jednotlivých smluvních stran. Jestliže je podle rozhodčího zákona nutné, aby bylo z uzavřené smlouvy patrné, co se sjednává a kdo to sjednává, lze snadno využít elektronického podpisu, jelikož u něj je zajištěna nepopiratelnost a vazba na konkrétní reálně existující fyzickou či právnickou osobu, stejně tak na konkrétní podobu smlouvy podepsanou elektronickým podpisem. Elektronickým podpisem se rozumí údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě [§ 2 písm. a) zákona o elektronickém podpisu]. Zákon č. 440/2004 Sb., kterým byl novelizován zákon o elektronickém podpisu, připojil v definici elektronického podpisu požadavek jednoznačného ověření. To lze chápat jako odpověď na to, zda prostý e-mail a k němu připojené jméno a příjmení splňuje požadavek zachycení obsahu rozhodčí smlouvy a určení osob, které ji sjednaly

Namístě je přihlédnout i k účelu ustanovení § 3 rozhodčího zákona. Tímto účelem bezesporu bylo poskytnout ochranu před zneužíváním rozhodčího řízení a připustit rozhodčí řízení jenom v těch případech, kdy není pochybností o tom, kdo rozhodčí smlouvu uzavřel a jaký měla konkrétní obsah. To však u uzavření smlouvy pouhým kliknutím na tzv. webové stránce zaručit nelze. Je třeba si uvědomit, že rozhodčí řízení, jehož mandát vyplývá z uzavření rozhodčí doložky, je v majetkových sporech velmi silným nástrojem, a pokud rozhodce rozhodne vůči nějaké straně nespravedlivě, ale postup bude mít formu dle litery zákona, nemá tato strana možnost odvolání se. Pokud má dojít k vyloučení působnosti obecných soudů, je existence jasné a nezpochybnitelné podoby rozhodčí smlouvy resp. rozhodčí doložky a nezpochybnitelného souhlasu smluvních stran extrémně důležitá.

 Rozhodčí smlouva (doložka) je z uvedených důvodů v důsledku nedodržení zákonem požadované formy neplatná (§ 3 rozhodčího zákona, § 40 odst. 1 občanského zákoníku).

(iii)

(Neplatný způsob určení rozhodce)

Dalším důvodem neplatnosti rozhodčí doložky je neplatnost ustanovení rozhodčí doložky, podle které má být rozhodce určen předem určenou soukromou společností (Unií pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a.s.), jež se specializuje právě na tuto činnost a na administraci rozhodčích řízení. Rozhodčí zákon stanoví, že k rozhodnutí sporu podle tohoto zákona je možné dohodnout příslušnost stálého rozhodčího soudu nebo rozhodce. Znění zákona stanoví, že smlouva pak musí stanovit způsob určení rozhodce. Toto znění zákona ovšem není možné vykládat tak, aby byl popřen zcela účel zákona, který má vytvořit právní předpoklady pro vznik nezávislé rozhodovací činnosti. Způsob určení rozhodce tedy nemůže být zcela libovolný a není možné způsob určení volit tak, aby byl v rozporu s účelem zákona.

Rozhodčí zákon rozlišuje jednak stálé rozhodčí soudy, na jejichž vznik a činnost klade poměrně jasná kriteria (založení zákonem), a jednak umožňuje volbu rozhodce ad hoc, přičemž taková volba by se měla opírat o srozumění obou stran s takovou volbou. Prostor zákona pro pozdější určení rozhodce ad hoc je pak limitován nezbytnou nestranností rozhodce ve vztahu k účastníkům sporu na straně jedné a nezbytnou individualizací této volby, která je dána odlišností od stálého rozhodčího soudu, na straně druhé. Veřejnoprávní zákonná licence pro provoz stálého rozhodčího soudu je takovým právním statkem, který je nenahraditelný cestou soukromoprávní, protože jejím důsledkem je institucionalizovaný výkon moci, jíž se později dostává státem konstatovaného posvěcení exekučního titulu, přičemž důsledky posuzované činnosti je třeba hodnotit věcně a fakticky nikoliv formálně, protože otázka výkonu státní moci na základě zákona podle ustanovení čl. 2 odst. 3 Ústavy je třeba posuzovat z hlediska zájmu na ochraně před zásahy do svobody jednotlivců. Nelze tedy několika soukromoprávními úkony vytvořit srovnatelné právní prostředí, které by vytvořilo funkčně obdobné prostředí jako stálý rozhodčí soud, jehož funkčnost je dána především vlastní pravomocí vydávat statuty (řády) a vést seznamy rozhodců a definovat pravidla pro určování rozhodců. Rozhodčí doložka byla stanovena tak, že rozhodce vybere subjekt soukromého práva, který vede seznamy rozhodců a který si pro účely rozhodčí činnosti vydává vlastní řády (jednací a poplatkový). Fakticky tak vytváří simulaci stálého rozhodčího soudu, aniž by k tomu měl zákonné zmocnění.

 Z tohoto důvodu se žalobce dovolává neplatnosti rozhodčí doložky, která tyto skutečnosti přímo obsahuje.

V tomto případě je také důvodem neplatnosti rozhodčí doložky i skutečnost, že výběr rozhodce, stejně jako způsob vedení seznamu rozhodců, jsou zcela netransparentní a nepřezkoumatelné. Seznam není veden veřejně a způsob výběru není znám a není kontrolován, tak jak je tomu v případě soudů, kde je možné z knih došlé pošty ověřit nápad na jednotlivé senáty a samosoudce. Zákon sám stanoví poměrně přísná kriteria náhradního stanovení rozhodců, které v případě nezbytnosti provádí soud. Ze způsobu jejich stanovení a výběru náhradního rozhodce lze dovodit, že natolik arbitrární způsob určení rozhodce, který zvolila rozhodčí doložka a jí zmíněný jednací řád, je podle zákona nepřípustný.

(iv)

 (Obsah rozhodčí doložky není jednoznačně zřejmý)

 Podstatná část obsahu rozhodčí doložky má být podle žaloby určena odkazem (elektronicky dostupných) všeobecných obchodních podmínek žalobce na internetovou stránku Unie, zejména na jednací řád Unie. Z dokumentů publikovaných na internetových stránkách Unie je však zřejmé, že jsou vydány až po datu, kdy mělo dojít ke sjednání rozhodčí doložky (např. jednací řád je datován dnem 1. 9. 2007) [tady pozor u osob, u kterých EO Servis datuje uzavření smlouvy až po tomto datu]. Podle názoru žalovaného není v žádném případě možné, aby třetí osoba, kterou Unie je, měnila jednostranně obsah rozhodčí doložky prostřednictvím jednostranných změn pravidel, podle kterých má rozhodčí řízení probíhat; to platí tím spíše, že Unie není stálým rozhodčím soudem ve smyslu rozhodčího zákona. Obsah pravidel Unie k údajnému datu sjednání rozhodčí doložky nelze zpětně jednoznačně identifikovat, ani Unie ho veřejně nepublikuje. I z tohoto důvodu je tedy namístě považovat rozhodčí doložku za neplatnou.

Důkaz: 

• [nutno doplnit dle konkrétních okolností]

   

• dokumenty publikované Unií (jednací řád, ceník, nařízení o nákladech rozhodčího řízení)

   

• obsah trestního spisu [doplnit]

   

VII.

(existence naléhavého právního zájmu na určení)

Žalobce má na určení neexistence pohledávky uplatněné žalovaným a na určení neplatnosti smlouvy naléhavý právní zájem, neboť bez soudem vysloveného určení, že smlouva, kterou žalobce údajně s žalovaným uzavřel, je absolutně neplatná, a že žalovaným (dosud) uplatněné pohledávky neexistují, je právní postavení žalobce nejisté. Žalobce je požadavky na zaplacení ze strany žalovaného stavěn do situace, kdy není jisté, zda má žalovanému plnit a zda se např. již neocitl v prodlení, což přináší riziko nárůstu eventuální pohledávky žalovaného o úrok z prodlení a další příslušenství (zejména náklady řízení pro případ, že by se žalovaný svou tvrzenou pohledávku rozhodl uplatnit žalobou u soudu či rozhodčího soudu). Nejistotu právního postavení žalobce prohlubuje riziko, že bude žalovaným zahájeno řízení u pochybného rozhodčího soudu (kdy je osoba vystupující za subjekt určující rozhodce zároveň VIP zákazníkem žalovaného), přestože žalobce platnost rozhodčí doložky popírá; nebezpečí vzniku újmy žalobci je tak ještě vyšší.

Žalobce by mohl být vystaven újmě na svých majetkových právech – právní nejistota žalobce se týká zejména rizika vymáhání vysokých finančních částek po žalobci, které činí 60 000,‑ Kč (plus DPH) plus další pokuty a úroky ve výši 0,2% za každý den prodlení (placení se nelze dle VOP zprostit). Určením neplatnosti smlouvy lze eliminovat nejistotu žalobce v právním vztahu a odvrátit budoucí spory mezi žalobcem a žalovaným.

Klíčová je pro právní postavení žalobce i otázka platnosti rozhodčí smlouvy (doložky), když by jej platná rozhodčí doložka prakticky zbavovala možnosti úspěšně bránit svá práva před obecnými soudy a uplatnit své ústavou zaručené právo na soudní ochranu.

Žalobci svědčí naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy bez ohledu na skutečnost, že zároveň může žalovat i na plnění – vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 1.487,50 Kč. Rozhodnutí o povinnosti vrátit bezdůvodného obohacení v uvedené výši nepředstavuje res iudicata pro případ, že by se např. žalovaný rozhodl uplatnit vůči žalobci svůj nárok na další odměnu („udržovací poplatek“), popřípadě smluvní pokutu (viz čl. 6 odst. 6.3. VOP) či jiný nárok plynoucí z (neplatné) smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným. Rozhodnutím o bezdůvodném obohacení není ani vyloučena možnost uplatnění žaloby jiného nároku v rozhodčím řízení. To platí obdobně i pro rozhodnutí o (ne)existenci pohledávky, kterou po žalobci požaduje uhradit žalovaný, neboť nepochybně hrozí její navýšení o další nároky, jež by nadto žalovaný mohl uplatnit prostřednictvím žaloby k rozhodčímu soudu, jehož příslušnost ve věci žalobce rovněž popírá.

Nejistota v právním postavení žalobce, resp. možné nároky žalovaného, jichž se týká, podstatně přesahují rozsah nároku, jenž může žalobce uplatnit prostřednictvím žaloby na plnění; kdyby měl být žalobce odkázán pouze na žalobu na plnění ve výši 1.487,50 Kč, znamenalo by to, že by mu s ohledem na § 202 odst. 2 o.s.ř. byl upřen jeden stupeň řízení, přestože se spor mezi žalobcem a žalovaným týká hodnot, které částku 2.000,- Kč podstatně přesahují.

VIII.

(vrácení bezdůvodného obohacení)

 Dne (doplnit datum) žalobce poukázal na účet žalovaného částku ve výši 1.487,50 Kč, která představovala „poplatek“ za služby nabízené žalovaným (1.250,- Kč + DPH).

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je žalobce přesvědčen, že žalovaný při uzavírání smlouvy žalobce vědomě uvedl v omyl, tím, že zkreslil rozsah poskytovaných služeb a zejména zatajil později požadovanou podstatnou měsíční platbu spočívající v tzv. „měsíčním udržovacím poplatku“ ve výši 2.500 Kč. Žalobce uzavřel smlouvu o zcela odlišném obsahu a v omylu o podstatných náležitostech smlouvy, neboť objednávka služeb na dva roky v hodnotě 1.250 Kč +DPH je zcela rozdílná od nyní žalovaným tvrzené objednávky v hodnotě 60.000 Kč +DPH. Je nepochybné, že každou ze stran byla sjednána smlouva o rozdílném obsahu, a to vlivem omylu vyvolaného na straně žalovaného vůči žalobci.

 S ohledem na výše uvedené neexistuje mezi žalobcem a žalovaným žádný právní vztah a žalovaný je povinen vrátit žalobci zpět poskytnuté plnění. Žalobce žalovaného vyzval k vrácení částky 1.487,50 Kč. Žalovaný částku 1.487,50 Kč žalobci nevrátil a s přihlédnutím ke způsobu „podivného“ jednání žalovaného nelze vrácení poskytnutého plnění bez právního titulu ze strany žalovaného dobrovolně očekávat. Žalobci tedy nezbylo než se vrácení plnění domáhat u soudu.

Jelikož je smlouva, na jejímž základě žalobce toto plnění žalovanému poskytl, neplatná, je žalovaný povinen toto plnění žalobci vrátit (§ 457 občanského zákoníku).

Důkaz:  výpis z účtu žalobce (popř. lze předložit jiný důkaz o zaplacení předmětné částky)

IX.

(žalobní návrh)

S ohledem na shora uvedené navrhuje žalobce vydání tohoto

rozsudku:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1.487,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Určuje se, že smlouva uzavřená dne (doplnit datum) mezi žalobcem (specifikovat) jako zadavatelem a žalovaným EO Servis, s.r.o., IČ: 27707296, se sídlem Brno, Václavkova 1, jako provozovatelem portálu EO CENTRUM na www.eocentrum.cz, jejímž předmětem je poskytování služeb portálu EO CENTRUM na www.eocentrum.cz v rámci akce „Balíček KOMPLET “, je od počátku neplatná, a to včetně rozhodčí doložky, kterou se stanoví, že veškeré spory vzniklé z této smlouvy nebo v souvislosti s ní budou rozhodovány v rozhodčím řízení před jediným rozhodcem podle Jednacího řádu rozhodčího řízení vydaného Unií pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a.s., IČ: 27166147, určeným Unií pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a.s., a že pohledávka ve výši 72.887,50 Kč [zde doplnit správnou částku], kterou žalovaný požaduje zaplatit po žalobci na základě této smlouvy a která se skládá z částky xx Kč udržovacího poplatku a částky xx Kč smluvní pokuty [zde doplnit správné částky i správné označení důvodů, samozřejmě pouze tehdy, pokud je požadovaná pohledávka žalovaným takto rozčleněna], neexistuje.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V (doplnit město) dne 5. března 2008

……………………….……………………………

obchodní firma žalobce +

podpis osoby oprávněné jednat za žalobce

Přílohy: (uvést listinné důkazy dle textu)