Stránky pro boj s nekalými obchodními praktikami

Na základě upomínek k "Výzvám k platbě", kde EO Servis uváděl konkrétní číslo faktury, které souhlasilo s číslem "Výzvy k platbě" zaslala řada poškozených své podněty k provedení finanční kontroly na Finanční úřad Brno II podle tohoto vzoru. Podstatou podnětu bylo přesvědčení, že faktury, jejichž číslo EO Servis na oněch upomínkách uváděl, neexistují a nikdy neexistovaly.

Pokud by tomu bylo naopak (tedy pokud by faktury s těmito čísly skutečně existovaly), pak by EO Servis neměl jediný důvod, proč by je klientům neposlal - naopak by to byla jejich povinnost, pokud by tedy uskutečňovali zdanitelné plnění - jinými slovy - pokud by skutečně plnili vůči klientům své závazky, jak často vykřikují. Zasláním skutečné faktury by také velmi silně podpořili věrohodnost svého požadavku.

Finanční úřad tedy zjišťoval, zdali tyto faktury existují nebo ne. Pokud by existovaly, musela by z nich být odvedena DPH, jinak by se z hlediska působnosti Finančního úřadu jednalo o daňový delikt, či dokonce o trestný čin krácení daně. Pokud zvážíme rozsah daňové povinnosti z počtu Jurenkou na Policii deklarovaných cca 800 klientů, kloníme se spíše k té druhé možnosti.

EO Servis je ze zákona jediným subjektem, který je oprávněn výsledky daňové kontroly zveřejnit, jak nám telefonicky potvrdili i pracovníci Finančního úřadu Brno II. Pokud EO Servis tvrdí, že ani on nemůže teno výsledek kontroly zveřejnit, pak prokazatelně lže, neboť §24 zákona č. 337/1992 (Zákon o správě daní a poplatků) hovoří ve svém odst. 1) pouze o mlčenlivosti "Pracovníků správce daně a třetích osobách", jak se můžete přesvědčit například zde. EO Servis to však nikdy neudělá, protože by se tím nutně usvědčil z nejedné lži.

Tolik tedy stručná východiska. Nyní si zanalyzujme jednotlivé varianty ke kterým mohla kontrola finančního úřadu Brno II dospět:

Varianta 1 - Finanční úřad neshledal pochybení v oblasti správy daní

Tato varianta mohla nastat pouze za těchto dvou podmínek:

Podmínka 1 - EO Servis skutečně má vystaveny všechny faktury, jejichž čísla odpovídají číslům uvedeným na "Výzvách k platbě" i na následných upomínkách a ze všech těchto faktur řádně odvedl DPH.

Tento stav by skutečně odpovídal zákonu a pravidlům poctivého obchodního styku, neboť by tím EO Servis prokázal, že vůči svým klientům plnil své závazky a tedy - slovy daňových zákonů - "uskutečňoval zdanitelné plnění". Otázkou v tomto případě zůstává, proč tedy klientům nezasílal řádný daňový doklad za již uskutečněné zdanitelné plnění jak bylo jeho zákonnou povinností? Jelikož na tuto otázku v podstatě nelze odpovědět, těžko je možno považovat splnění této podmínky za pravděpodobné.

Podmínka 2 - Žádné faktury těch čísel, které EO Servis uvádí na svých "Výzvách k platbě" ve skutečnosti neexistují.

Z přísně formalistického hlediska Finančního úřadu jako správce daně se ani v tomto případě nejedná o správní delikt, protože pokud nebyl vystaven řádný daňový doklad, nevznikla ani dańová povinnost. Tím pádem nebylo uskutečněno žádné zdanitelné plnění, což je jasným důkazem skutečnosti, že EO Servis klientům neposkytuje žádné plnění (tedy pokud to nedělá zdarma nebo za oněch 1250,- Kč - což samozřejmě Finančnímu úřadu tvrdit mohli).

To, že ve výše uvedeném případě jde o zcela evidentní podvod na klientech (klientům EO Servis tvrdí, že faktury existují a že vůči nim uskutečňuje zdanitelné plnění a požaduje tedy za to od nich platby, zatímco Finančnímu úřadu tvrdí opak - tedy že vůči klientům žádné zdanitelné plnění neuskutečňuje) Finanční úřad  - při aplikování dostatečné úrovně formalismu a alibismu - skutečně nemusí zajímat.

Jestliže však finanční úřad prováděl kontrolu za účelem zjištění existence konkrétních čísel dańových dokladů, pak se ve výsledku této kontroly musela odpověď na tuto otázku zcela jistě objevit.


Varianta 2 - Finanční úřad shledal pochybení v oblasti správy daní

V takovémto případě by vzhledem k předpokládanému rozsahu tohoto daňového deliktu musel Finanční úřad podat trestní oznámení pro trestný čin neodvedení daně, zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby a nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení.

Taktéž by v tomto případě pro Finanční úřad neplatila povinnost mlčenlivosti - což je uvedeno v odstavci 5 zmíněného § 24 Zákona č. 337/1992 o správě daní a poplatků.

Jelikož však Finanční úřad podle informací Policie ČR v této souvislosti nepodal trestní oznámení, považujeme tuto variantu za nepravděpodobnou.


Shrnutí:

Na základě výše uvedených informací jsme si téměř jisti, že se věci mají takto:

• Faktury s číslem, které by odpovídalo "Výzvám k platbě" a "Upomínkám", které Vám EO Servis zasílá, neexistují a nikdy neexistovaly.
  
  
• Zatímto Vám EO Servis tvrdí, že vůči Vám plní své závazky odpovídající platbě, kterou po Vás požaduje (v úhrnu nejméně 61 520,- Kč bez DPH), Finančnímu úřadu naopak tvrdí, že vůči Vám buď žádné zdanitelné plnění neuskutečňuje a nebo jej uskutečňuje pouze ve výši oněch 1250,- Kč bez DPH, které jste mu na základě telefonické objednávky uhradili).
  
  
• Finanční úřad se necítí být věcně příslušný k posuzování skutečnosti, zda došlo či nedošlo k podvodu.
  
  
• Policie považuje podvod při sjednávání smluv společností EO Servis za dostatečně prokázaný, takže již v tuto chvíli nepovažuje za nutné podepřít tento svůj názor dalšími důkazy z daňové oblasti.
  
  
• Finanční úřad neshledal pochybení v oblasti samotné správy daní, avšak v závěru kontroly zmínil skutečnost, že žádné faktury, které by odpovídaly zasílaným "Výzvám k platbě" neexistují a tedy že EO Servis neuskutečňuje žádné zdanitelné plnění, které by odpovídalo těm astronomickým částkám, které po Vás požaduje. Toto je také důvod, proč EO Servis tyto závěry nikdy nezveřejní, ačkoli je k tomu podle zákona jako jediný oprávněn.
  
  
  

Pokud kdokoli dokáže předložit nějakou další věrohodnou variantu, nechť tak učiní v komentářích.